Kromě dotvarování celých prvků se spoji se zkoušely reologické vlastnosti samotných dubových kolíků. Vzorky byly tvořeny dvěma smrkovými fošnami spojenými jedním dubovým kolíkem s průměrem d = 16 mm. Tah ve vzorcích byl vyvolán váhou břemene o hmotnosti 120 kg nebo 122 kg. Sledován byl vývoj deformace. první série testů trvala 6 měsíců. Vlhkost vzorků […]

Pro správné naladění numerických modelů i analytického modelu bylo nutné znát tuhosti jednotlivých spojovacích prostředů. Proto byly provedeny zkoušky, které simulují jejich zatížení v konstrukci plátového spoje. Kolíky – části původních spojů  byly zkoušeny na ÚTAM AV ČR, v. v. i. Průběh tlakové zkoušky – kolmo na vlákna byl inspirován EN 383 Dřevěné konstrukce – Zkušební metody […]

Pro správné naladění numerických modelů i analytického modelu bylo nutné znát tuhosti jednotlivých spojovacích prostředů. Proto byly provedeny zkoušky, které simulují jejich zatížení v konstrukci plátového spoje. Dubové hmoždíky byly zkoušeny v několika variantách. První zkoušky se zaměřily na hmoždík pro spoje v měřítku 1:1. Hmoždík byl vlepen (později pouze vsazen) do masy okolního měkkého dřeva a […]

Ověřovací experimenty, jejichž výsledky verifikovaly návrhové grafy pro certifikovanou metodiku. Spoje byly namáhány kombinovaným zatížením v tlaku a ohybu. Kombinované zatížení bylo vyvozeno břemenem o hmotnosti 740 kg zavěšeným doprostřed rozpětí trámu se spojem. Poměr ohybového momentu M a normálové síly N byl určen sklonem prvku stejně jako v případě zkoušek v měřítku 1:4. Zkoušen byl čtyřkolíkový spoj […]

Ověřovací experimenty, jejichž výsledky verifikovaly návrhové grafy pro certifikovanou metodiku. Spoje byly namáhány kombinovaným zatížením v tahu a ohybu. Tahové zatížení v kombinaci s ohybem bylo vyvozeno břemenem zavěšeným přes kladku na konec trámu se spojem. Jeho hmotnost se postupně zvyšovala tak, aby vyvodila požadovanou kombinaci ohybového momentu M a normálové síly N. Vzájemný poměr vnitřních sil byl korigován […]

Dotvarování na hale – “koule a cágly” V návrhové metodice se vychází z Eurokódu a jeho filozofie bezpečnostních koeficientů, které pokrývají také dlouhodobé dotvarování dřeva, které je vystaveno zatížení. Při diskuzi, jak v metodice tuto skutečnost zdůraznit, bylo rozhodnuto o dalších ověřovacích experimentech se zatížení odpovídajícím koeficientu 1 dle návrhových grafů, tj. bez těchto bezpečností. Zkoušené trámky byly […]

Devítikolíkový spoj byl po úspěšné tahové zkoušce ověřen pro srovnání také v ohybu. Tříbodový ohyb byl proveden na vzorku s rozpětím 2,4 m (vliv dispozice stroje), délka spoje byla opět Lp=5,25h a kolíky byly bukové s průměrem d = 16 mm. Únosnost spoje výrazně nenarůstá s počtem kolíků, jak již bylo prokázáno na spojích se dvěma, […]

Tahová zkouška devítikolíkového spoje proběhla na vzorcích v měřítku 1:2 (100×120×1500 mm) pomocí stroje MTS. Délka spoje byla Lp = 5,2h a devět kolíků z buku mělo průměr d=16 mm. Chování spoje bylo monitorováno pomocí DIC. Jeden ze vzorků byl zatížen extrémně, aby se dosáhlo poškození kolíků. V ostatních případech byl důvod poškození mimo spoj v uchycení vzorku […]

Při zkouškách šlo o ověření návrhových diagramů v oblasti tahu u hmoždíkových spojů. Jednou z příčin bylo i sledované pootáčení hmoždíku během zkoušek samostatných spojovacích prostředků. Toto pootočení zapřičiňuje, že při vyšších namáháních už nejsou hmoždíky ve spoji namáhány na smyk a jejich tuhostní potenciál není využit. Plně se mohou zapojit pouze v případě, že se od […]

Po nedostatečných výsledcích na vzorcích v měřítku 1:2  zkoušených na MTS bylo rozhodnuto snížit tahovou únosnost hmoždíkových spojů výrazným způsobem. Pro skutečně relevantní opravu hranice v návrhových grafech se vyzkoušely i vzorky v měřítku 1:1 (rozměr vzorků 200×240×2500 mm). Byl testován jednohmoždík i dvouhmoždík, obě varianty bez kolíků (na straně bezpečné). Délka samotného spoje byl Lp=5,75h. […]