Při zkouškách šlo o ověření návrhových diagramů v oblasti tahu u hmoždíkových spojů. Jednou z příčin bylo i sledované pootáčení hmoždíku během zkoušek samostatných spojovacích prostředků. Toto pootočení zapřičiňuje, že při vyšších namáháních už nejsou hmoždíky ve spoji namáhány na smyk a jejich tuhostní potenciál není využit. Plně se mohou zapojit pouze v případě, že se od […]

Po nedostatečných výsledcích na vzorcích v měřítku 1:2  zkoušených na MTS bylo rozhodnuto snížit tahovou únosnost hmoždíkových spojů výrazným způsobem. Pro skutečně relevantní opravu hranice v návrhových grafech se vyzkoušely i vzorky v měřítku 1:1 (rozměr vzorků 200×240×2500 mm). Byl testován jednohmoždík i dvouhmoždík, obě varianty bez kolíků (na straně bezpečné). Délka samotného spoje byl Lp=5,75h. […]

Dvouhmoždíkový spoj s jedním zajišťovacím kolíkem je nejúnosnější variantou plátového spoje, který byl v rámci výzkumu testován. Jeho výroba je časově nejnáročnější. Velký potenciál je do něj vkládán i pro použití v tahu (např. vazné trámy v případě, že je dostatečně zajištěno sevření plátů u sebe). Zkoušené trámy měly velikost 200x240x6000 mm, spoj byl umístěn […]

První ohybové zkoušky ukázaly potenciál v únosnosti spoje s hmoždíky bez kolíků. Tyto spoje však potřebovaly k finální bezpečné podobě přidat ještě další zajišťovací prvky, protože “dva spojovací prostředky jsou jako jeden”, a to je málo. Rychlou variantou je přidat k vertikálním tuhým hmoždíkům horizontální zajišťovací kolík, s jehož únosností se v návrhu nepočítá, může se ale […]

EXPERIMENTY Alternativou k dřevěným kolíkům mohou být i tužší hmoždíky. První ohybové zkoušky srovnávaly únosnost spoje s jedním nebo dvěma vertikálně umístěnými hmoždíky. Trámy měly velikost 200x240x6000 mm, spoj byl umístěn stejně jako u kolíkových variant. Experimentovalo se s geometrií podélného prořezu. Šikmá čela navíc musí být vždy podkosena, aby nedocházelo k otevírání spoje při […]