Doposud byly vzorky trámů se spoji testovány pouze v ohybu. Aby se mohly celodřevěné plátové spoje používat univerzálněji, bylo nutné ověřit jejich chování také při kombinovaném zatížení. První experimenty, které ukázaly trendy, byly provedeny na vzorcích v měřítku 1:4. Spoje na smrkových trámečcích z truhlářského řeziva byly vybaveny bukovými kolíky, které jsou svými pevnostními vlastnostmi podobné dubu. Byly zkoušeny dvě varianty čtyřkolíkového spoje, které se lišily sklonem čel – 45° a 60°, a dvouplátový spoj. 

Zkouška simulovala zatížení taženého prvku, např. trámu vazného nebo stropního. Varianty s různým sklonem čel byly testovány pro srovnání s ostatními druhy zatížení. Dvouplátový spoj měl vysoký potenciál díky předpokládané vyšší únosnosti dvoustřižných spojovacích prostředků a na základě výsledků z tříbodového ohybu (tabulka s výsledky je také uvedena pro srovnání). Zatížení bylo vyvozeno svislou silou (ohyb) a mrtvou váhou břemene o hmotnosti 120 kg, tj. 1,2 kN.

Jako vhodné se shodně ukázaly čtyřkolíkový spoj se sklonem čel 45° a především dvouplát. 

Vlhkost vzorků se pohybovala okolo ideálních 12 %, materiálové mechanické vlastnosti se také vztahují k tého hodnotě.